Plicní choroby

Tuberkulóza

Tuberkulóza je zánětlivé onemocnění, které může postihnout každý orgán, ale v nejvyšším procentu postihuje plíce člověka.

Zdrojem nákazy může být člověk nakažený touto nemocí, vzácně může být zdrojem nákazy hospodářské zvíře (skot). K nákaze většinou dochází inhalační cestou, to znamená vdechováním infikovaného prachu, vdechováním kapének nosního nebo bronchiálního sekretu, šířícího s mluvením, kašlem, kýcháním nebo smrkáním.

Důležitou součástí léčby je i dietní režim, protože pacienti hubnutím a vykašlávání ztrácí vápník a proteiny. Nedostatek těchto látek pak způsobuje úbytek svalové hmoty, anémii, otoky a další komplikace. Vápník a proteiny jsou velmi důležité pro tvorbu krevních buněk a pro proces hojení. Důležitý je i dostatek vitamínů, z nichž nejdůležitější je vitamín C, který působí protizánětlivě a posiluje imunitu.

Chronická obstrukční plicní nemoc

Chronická obstrukční nemoc se v dnešní době stále častěji objevuje u dospělé populace. Vznik této nemoci je úzce spojen s kouřením cigaret. Tato nemoc je sice léčitelná, ale není vyléčitelná. Chronické onemocnění výrazně snižuje kvalitu života, příznaky jsou kašel, dušnost. Důležitým faktorem, který má vliv na toto onemocnění je fyzická aktivita. Hlavním klinickým příznakem, který pacienta přivádí do ordinace je dušnost, kterou pacient nejprve  pociťuje při větší fyzické námaze, jako je běh do schodů, chůze do kopce apod. Později se začíná projevovat i při běžných denních aktivitách a nakonec i v klidu bez zátěže.  Dušnost omezuje pacienta v běžném životě a on je nucen přizpůsobit své chování svým obtížím.

 

Astma

 

Astma je jednou z nejčastějších chronických nemocí, která se vyskytuje v každém věku. V lehčích případech se projevuje ztíženým dýcháním, v některých případech výraznou dušností, někdy jen suchým kašlem. Pokud dojde k astmatickému záchvatu, pak se průdušky stáhnou a nemocný nemůže popadnout dech. Nejvíce se potíže vyskytují v noci a v brzkých ranních hodinách. Kašel a dechové potíže se projevují i při zvýšené námaze.

Sice je důležitý pohybový režim, nedoporučuje se ale žádná fyzická zátěž, žádné intenzivní cvičení ani posilování. To platí především pro mladší věkové kategorie, které si rádi zvyšují svoji fyzickou kondici intenzivními sporty.

Aby bylo možné astma diagnostikovat, musím znát všechny pacientovy potíže, kdy k nim dochází, jak často, jak dlouho trvají, jestli se objevují přes den nebo i v noci, protože noční dušnosti nebo kašel jsou pro astma typické. Důležité je i vědět, ve kterém ročním období se potíže nejčastěji objevují, jak často pacient prodělává rýmu nebo i záněty. U dětí je třeba zjistit, jak zvládají běžnou fyzickou aktivitu, jako je například tělocvik ve škole a zda stačí v těchto aktivitách ostatním dětem.

Astma může mít řadu příčin, mezi které patří i kombinace dědičnosti a faktory nepříznivého prostředí, které jsou všude kolem nás. Jde zejména o chemické látky, které znečišťují ovzduší a cigaretový kouř. Astma se může také vyvinout na základě jedné příčiny, jedná se například o alergii na zvířecí srst. Záchvaty mohou být vyprovokovány i dalšími faktory jako je třeba změna klimatických podmínek nebo stres, ty sice samy o sobě astma nezpůsobují, ale u některých lidí mohou záchvat vyvolat.

Při vzniku astmatu hraje roli i množství nejrůznějších alergenů, které se všude kolem nás vyskytují. Nejběžnější příčinou alergického astmatu jsou roztoči domácího prachu, pyl, plísně apod.

Astmatickým záchvatům lze účinně předcházet a to jednak správně stanovenou diagnózou a správně navozenou léčbou. V současné době jsou léčebné metody na takové úrovni, že nejen ovlivňují příznaky astmatu, ale dovedou i potlačit chorobný proces. A proto z těchto důvodů řada astmatiků může vést zcela plnohodnotný život včetně aktivního sportování.

Nádory na plicích

 

Nádorová onemocnění jsou bezesporu velmi závažná a rozšířená onemocnění a jde především o nádory průdušek.

Karciom plic

Součástí správné a především včasné diagnostiky karciomu plic je důkladně odebraná anamnéza. Klinicky se může toto onemocnění projevovat jako dráždivý a suchý kašel. Protože karciom plic postihuje pacienty s chronickou bronchitidou, je důležité rozpoznat změnu charakteru kašle. Dále se toto onemocnění projevuje i bolestí na hrudníku, která je vázána na kašel a nádech. Pokročilejším příznakem onemocnění je i dušnost, ta bývá příčinou růstu nádoru, který svou velikostí utlačuje plíce.

Karciom plic doprovázejí i nespecifické potíže jako je úbytek hmotnosti pacienta, chrapot, polykací potíže, to znamená bolesti při polykání apod. Pokud není včas a účinně léčen, může přejít v metastázování a rozšířit se i mimo plíce do okolních tkání nebo dalších částí těla. Mezi běžné způsoby léčby patří jednak chirurgický zákrok, chemoterapie a radioterapie.

 

Respirační choroby

 

Při respiračních chorobách dochází k respiračnímu selhání, to znamená, že dýchací systém není schopen zajistit adekvátní přísun kyslíku. Prvními příznaky respiračního selhání bývá dušnost a cyanóza. V případě dušnosti se jedná o subjektivní pocit nedostatku vzduchu a nečekaná a prudká dušnost může pacienta klidně i vyděsit, naopak u dlouhotrvající dušnosti pacienti udávají, že se jim o něco hůře dýchá, protože si tuto nemoc na ni již zvykli a jsou schopni s ní žít. U cyanózy si pacienti ztěžují především na bolest hlavy a úzkostné stavy. U tohoto onemocnění se provádí fyzikální vyšetření poslechem, EKG, RTG, ECHO a funkční vyšetření plic, které odhalí stupeň respirační choroby

Významný podíl při léčbě poruch dýchání a různých onemocnění dýchacích cest je nutné naučit pacienta správné technice dýchání, zlepšit tak průchodnost dýchacích cest a zvýšit fyzickou kondici. Základem jsou dechová cvičení, která zlepšují ventilaci plic, zlepšují jejich prokrvení, uvolňují sekret z dýchacích cest, což  napomáhá pacientovi lépe odkašlávat.

Pacienti s běžným chronickým onemocněním se musí naučit správné technice dýchání i při běžných denních aktivitách jako je například vstávání, zvedání předmětů, chůze po schodech, ale také při odpočinku a relaxaci.

Prevence

Prevenci by každý člověk měl chápat jako prostředek k vytvoření a udržení dobrého zdravotního stavu a způsob jak předcházet různým infekčním a neinfekčním nemocem. Zvláště prevenci onemocnění horních cest dýchacích by každý měl věnovat důkladnou a dostatečnou pozornost, protože může nejen zmírnit průběh vlastního onemocnění, ale i případné závažné komplikace, které ovlivňují kvalitu života nemocných. Správně dávkovaná pohybová aktivita je důležitou součástí prevence onemocnění horních cest dýchacích, která vede ke zmírnění příznaků, zlepšení výkonnosti a tím i ke zlepšení psychiky.